Přivedla jsem syna kamarádů podívat se na pondělní dětský trénink. Já jsem nadšená 🤩 Bylo to super, super zážitek. Závidím dětem, co tam chodí, mají zároveň rozcvičku, naučíte je slušnému chování, etice, a jak se zachovat proti agresorům a zároveň být vyrovnaný. Určitě si s tebou ještě osobně popovídám, jsem nadšená. Líbilo se mi, jak se chováš k dětem, jsi jako kamarád, zaujmeš je, zasmějí se s tebou, ale zároveň si udržíš pozici trenéra, mají respekt a poslechnou tě 👍🥰
Vojta (11 let) byl nadšený, celou cestu domů mi vyprávěl, byl protažený a má nové zkušenosti. Říkal, že jsi ho chválil, tak byl se sebou spokojený. Vojta se jinde na sportech, co dříve zkoušel, a podobných kolektivních akcích nikdy moc nezapojoval. Teď jsem ho nepoznávala, jak byl hned od počátku zaujatý do tréninku a aktivní, soustředěný až do konce 😉 Doma jsme ukazovali rodičům pozice a jak se zachovat, když od něj někdo bude vymáhat svačinu 😉 Chce chodit dál, tak příští pondělí s ním pojede jeho mamča a chce se s tebou domluvit na pokračování a platbě 😉

Děkujeme Vlaďko za krásnou zpětnou vazbu. Super, že to Vojtu chytlo, byl šikovný, fajn kluk, vůbec nepůsobil dojmem, že se jinde nechce zapojovat 😉 Je to radost dělat, když to děti baví 🤗 Pro nás není podstatné tlačit děti ke sportovním výkonům za účelem umístění na nějaké soutěži. Podstatnější za nás je dát jim radost z pohybu, všeobecně je rozvíjet a posilovat jejich morální vlastnosti pomocí principů a filozofie aikido.

Vlaďka Č. a trenéři, 27.2.2023

Vždy jsem chtěl pro své děti to nejlepší. Aby se dokázaly postavit fyzické hrozbě, ale i získaly sebevědomí, disciplínu, a radost z pohybu. A z pouhého doprovodu dětí jsem se nakonec i já proměnil v nadšence v kimonu na cestě aikido. Není lepší způsob, jak si po náročné práci vyčistit hlavu, a zlepšit svou kondici. Ač je mi skoro 50, není to překážkou. Nakonec největší boj je překonat sám sebe. Ochota a vstřícnost našich trenérů je mi příkladem.

Petr O., 48 let

Dobrý den, trenéři, děkuju moc za nasazení a obětavost, se kterou děti vedete. Na Ondrovi (11 let) je vidět pozitivní vliv Vašeho vedení. Vedete kroužek vážně skvěle. Učíte nejen techniku, ale předávate jim i smysl pro skutečné hodnoty, přistupujete k nim profesionálně a zároveň srdcem. To se jen tak nevidí. Od zkoušek je jako vyměněný, začal pomáhat, na tréninky se těší tak, že jsme museli vyrazit i v náledí. Jste super! Dana
Dobrý den Dano, moc děkujeme za zpětnou vazbu 👍👋 , která je pro nás důležitá! Je pomyslnou krví do žil a i z ní čerpáme energii k další činnosti. Je radost vidět spokojeně děti, když je tréninky baví… a je nám ctí předávat jim i důležité morální hodnoty. Na Ondrovi je vidět zájem a nasazení od začátku, určitě z velké části dané jeho osobností a Vaší výchovou. Děkujeme! 👍👋🙏

Dana P. a trenéři, 22.12.2022

 S aikidem jsem začala, když mi bylo 12 let.  Tatínkovi se to líbilo, tak jsem to šla zkusit. Nic podobného jsem předtím nedělala a ani o tom neslyšela. Byla to jedna velká neznámá.
Bála jsem se, nevěděla jsem co mě čeká. Ze začátku mě to bavilo, ale když už trochu povyrostla, tak mě dětské tréninky přestávaly naplňovat. Když mi pak trenér Petr spolu s ostatními řekli, že bych mohla chodit mezi dospělé, neváhala jsem a šla do toho. Procvičujeme techniky podrobněji a více se toho naučím. Učím se nové, zajímavé techniky a dozvídám spoustu nových věcí. Díky tomu jsem se posunula.
Aikido mi přineslo psychické zlepšení. Zvýšilo se mi sebevědomí a začala jsem si více věřit. Před tím, než jsem začala na aikido chodit, jsem si moc nevěřila a podceňovala se. Překonávám svoje strachy
a hodně strachů jsem i odbourala.
Poznala jsem také skvělé nové lidi a kamarády.

Tereza K., 15 let

Na aikido jsem začala chodit mezi 5. a 6. rokem. V tu dobu se aikidu začal věnovat i můj starší bratr. Přesto že jsme byli v přípravce, začátek byl náročný, ale s vřelým a entusiastickým přístupem instruktorů se mi podařilo dostat tam, kde jsem teď.
Na první tréninky vzpomínám ráda i přesto, že jsem se zpočátku cítila pod psa, protože všichni to zvládali levou zadní a já byla jak buldozer a neměla ponětí kde mám mít ruce ani nohy.
Zkrátka byla jsem dosti neohrabaná, ale i to aikido změnilo. Jsem všímavější, mám větší přehled o tom co se kolem mě děje a snadněji zakročím a také se mohu soustředit na několik věcí zároveň mnohem lépe než kdysi. Ráda se pousměji nad tím, jak jsem neuměla ani postoj.
Na konci mého prvého roku cvičení jsem udělala velký pokrok a teď s postupem času vylepšuji provedení a připojuji nové znalosti a cviky.

Zdeňka O., 15 let